Průběh bojů v Lahovicích – květen 1945 (přepis pamětní knihy obce Lahovice)

Dne 5. května 1945 okolo 13. hodiny byli neozbrojenými občany obce Lahovice odzbrojeni němečtí vojáci, kteří měli za úkol hlídati most přes řeku Berounku. Při této akci bylo ukořistěno 16 pušek, jeden lehký kulomet se střelivem a bedna ručních granátů. Část těchto zbraní a střeliva byla odeslána do Horních Černošic.
Se zbytkem zbraní, tj. 12ti puškami a lehkým kulometem byl kolem 14. hodiny podniknut útok na zámek ve Zbraslavi (stálá posádka SS ve Zbraslavském zámku – pozn. autora), který byl v rukou SSmannů. Po zneškodnění hlídky na terase Zbraslavského zámku a po umlčení kulometu SS zahájili Němci vyjednávání. Po ujištění přítomných občan ze Zbraslavi, že sjednají podmínky kapitulace a že vše jest v nejlepším pořádku (toto jednání se dálo za asistence četnictva ze Zbraslavi), se vrátila naše četa bez úhony v plném počtu opět do Lahovic.
Asi za půl hodiny po návratu naší čety se dostavil do Lahovic četnický strážmistr s rozkazem velitele SS, aby Lahovští okamžitě odevzdali zbraně, jinak že budou utraceni všichni rukojmí – mezi nimi ženy a děti – které měli Němci v zámku. Aby byl zachován život rukojmí, byly zbraně částečně i se střelivem odvezeny na zámek.
Večer bylo na výzvu rozhlasu přikročeno ke stavbě barikád (5.5.1945 v 21:00 dorazil na Zbraslav Lahovický rodák generál ČS armády ve výslužbě Karel Mejstřík, člen Obrany národa, který se stává jako prodloužená ruka generála Karla Kutlvašra, vojenského velitele Pražského povstání, velitelem jižního okruhu povstalecké obrany Prahy a ten rozhoduje o výstavbě barikád ve směru očekávaného postupu pohotovostních vojsk – pozn. autora). Celkem bylo v oblasti Lahovic a Lahoviček (Grosse und Kleine Lahowitz – pozn. autora) postaveno z různého materiálu a dlažebních kostek 5 barikád a to:
•    na okraji obce u„Agrasolu“ (statek Lahovice – pozn. autora)
•    před Lahovickým mostem přes Berounku
•    za Lahovickým mostem přes Berounku
•    na silnici odbočující směrem k Radotínu (před osadou „Ahoj“ dnes Radotínský přístav - pozn. autora)
Mimo to na státní silnici mezi Lahovicemi a Zbraslaví byly poraženy dva mohutné topoly a položeny napříč přes silnici.

6.květen 1945
Asi k půlnoci přijel od Prahy v osobním autu důstojník vládního vojska s tím, že jede pro zbraně do zámku na Zbraslav. Jako rukojmí vezl s sebou důstojníka SS. Za ním jela 3 nákladní auta s vojíny vládního vojska pro zbraně. K těm se také připojilo také nákladní auto z naší obce. V té době přijely 4 obrněné vozy Vlasovců, kteří podpořili tuto akci. Tyto vozy se zbraněmi a municí se vracely do Prahy asi kolem 2 hodiny ranní dne 6. května 1945. Při průjezdu obcí bylo zanecháno lahovským občanům 33 pušek, 2 lehké kulomety včetně střeliva a několik ručních granátů.
Po celou zbývající noc byly drženy stráže. V ranních hodinách byla vyslána hlídka ke Zbraslavi, aby zjistila situaci u Zámku (přibližně v této době je na Havlíně za podivných okolností zabit generál Karel Mejstřík – pozn. autora).
K polednímu došla zpráva, že od Hradišťka táhne 4.500 SSmannů s tanky a že Zbraslavští znovu kapitulovali a složili zbraně. Přes vážnost situace se Lahovičtí rozhodli, že i za těchto nepříznivých okolností budou klásti Němcům odpor v jejich postupu na Prahu a když ze Štefánikových kasáren na Smíchově přišla posila, družstvo vládních vojínů s těžkým kulometem za velení štábního kapitána Veselého († 9. 5. 1945 bez udání místa skonu - pozn. autora), byl podniknut znovu útok na Zbraslav. Této útočné jednotce, zesílené ozbrojenými občany Lahovic, se podařilo v prudké nepřátelské palbě dostati se přes most přes Krňov a barikádu za mostem až k benzínovému čerpadlu před zbraslavským zámkem (U Národní galerie 480 - pozn. autora). Další postup byl znemožněn nepřetržitou soustředěnou palbou z obrněných vozů a tanků, které byly v palebných postaveních na Zbraslavském náměstí a byly na toto čerpadlo zastřeleny. Tím byl znemožněn jediný přístup k náměstí.
Za těchto bojů měli Lahovičtí první ztráty. Pro beznadějnost boje proti technické i materiální přesile byl velitelem nařízen ústup. Za boje byli ze skupiny vládního vojska zraněni 3 muži, z nich jeden svému zranění po převozu do nemocnice podlehl. Z lahovických občanů byli raněni 3 muži a jedna žena, z nich dobrovolník Josef Holeček byl dne 7. května po vniknutí Němců do obce pro toto poranění popraven a druhý Fr. Zavadil svému zranění po osmitýdenním utrpení v nemocnici podlehl.

7.5.1945
Ze Zbraslavi ustoupili naši na okraj obce Lahovice a zaujali palebné postavení na barikádě a ve dvoře „Agrasolu“, kde umístili kulomety a to jeden za barikádou a další dva na „špejchaře“ hospodářského dvora. Toto postavení v nastalé prudké palbě a přes silný boční oheň z Komořanských lesů udrželi až do rána.
V ranních hodinách dne 7. května nepřítel, který mezi tím pod ochranou noční tmy odstranil barikádu u mostu přes Krňov na Zbraslavi, podnikl v síle 4.500 plně vyzbrojených SSmannů, podporovaných 7 tanky a obrněnými vozy, prudký útok na naše postavení.
Ačkoliv nepřítel měl při tomto útoku veliké ztráty na lidech, pokračoval v útoku a obránci Lahovic byli nuceni opustit barikádu a ustoupiti ze dvora na most přes řeku Berounku, který tou dobou byl jediným přechodem přes řeku směrem na Prahu. Po obou stranách mostu bylo ihned zaujato nové palebné postavení. V té době přišla od Prahy posila asi 25 Vlasovců.
Celkový počet obránců, včetně zbytku vládních vojáků a Vlasovců činil 95 mužů.
Nepřítel znovu útočil hlavně tanky a obrněnými vozy na most přes Berounku. Útok byl nejprve odražen, načež se naši pokusili o vyhození mostu. Tato akce se nepodařila pro nepatrné množství třaskavin a zvlhlou zápalnou šňůru. Při druhém útoku se přiblížil nepřítel tanky k našim pozicím na vzdálenost 50-100 metrů a odstřeloval je těžkými kulomety a tankovými děly.
Za těchto bojů zůstalo na bojišti dalších 9 našich občanů a to: dobrovolník J. Veleba, V. Trčka, K. Pechar, Ant. Balabán, R. Nečas, Jos. Janata, Jindř. Pýcha, Jan Čumrda a Eman. Honzík, dále 1 muž z koncentráku, 3 vládní vojáci a 16 Vlasovců. Popraven byl R. Štěpánek a Jan Krivčík.
I nepřítel měl těžké ztráty na lidech i materiálu. Mezi jeho mrtvými byl i velitel bojové skupiny hejtman SS.
Nepatrná hrstka obránců v síle 90 mužů, vyzbrojený nedostatečnými ručními zbraněmi, odolávala od úsvitu až do doby odpolední svým bezpříkladným hrdinstvím moderně vyzbrojenému nepříteli. Šestileté válečné zkušenosti SSmannů, dělostřelecká palba středních tanků nemohly podlomiti odvahu obránců Lahovic, kteří s vypětím tělesných i duševních sil drželi bojovou linii až do 2. hod. odpoledn, kdy za daných okolností se stalo obranné postavení neudržitelným.
Zbatek obránců zaujímal pak postupně nová obranná palebná postavení a ustupoval – nutě nepřítele k zpomalenému postupu – směrem na Velkou Chuchli a do polí k Radotínu.
Poté vnikl nepřítel obrněnými auty a tanky do obce. Po obsazení důležitých míst po obou stranách státní silnice nastalo běsnění nacistů v naší obci. Za své těžké ztráty se mstil nepřítel na bezbranném obyvatelstvu, které se bojů nezúčastnilo tím, že je po vytažení ze sklepů a úkrytů – kam se za bojů ukryli – bez milosti postřílel, ubodal nebo pažbou utloukl a pro výstrahu zbylému ženskému obyvatelstvu ponechal po tři dny ležet na silnici.
Tak bylo zavražděno 25 našich občanů, a to: V. Švajgr, V Štaimar, V. Linhart, K. Plechatý, P. Majerech, Fr. Hruška st., St. Hruška ml., J. Šimůnek, L. Balabán, K. Svatoš, Fr. Elmer, Jos. Zima ml., Fr. Červenka, Kateřina Soukupová, Anna Červenková, Fr. Červenka (č. 17), Fr. Procházka, V. Císařovský, Jan Klomínek st., Jan Klomínek ml., Vlasta Podolská, Ant. Kraus, L. Štěpán, Jan Krivčík a jeden neznámý muž v trestaneckém oděvu. Další žena A. Červenková st. Byla těžce postřelena.
Po tomto vraždění si nepřítel zajistil téměř všechny zbývající muže – v počtu 70 – kteří ještě v obci zůstali a soustředil je u mostu přes Berounku. Tam je oloupil o hodinky a k 18. hod. je seřadil a hnal k odklízení barikády na „osmi kanálech“ ve Velké Chuchli. Při nastalé přestřelce mezi Vlasovci, hájícími tuto barikádua Němci se podařilo některým občanům prchnout k Vlasovcům. Ostatní se museli vrátit zpět do obce. Při této akci zastřelili Němci další dva naše občany, kteří se pokoušeli o útěk a tři postřelili. Zastřeleni byli K. Strass a Ilja Popov, zraněni těžce J. Rezek a K. Kočí, lehčeji B. Kodet.
Po návratu do obce začali opilí SSmanni drancovat byty v obci.
V rukou Němců byla naše obec až do pozdních večerních hodin dne 9. května, kdy nepřítel prchl před blížící se Rudou armádou směrem na Dobříš. Aby mohli Němci kořist v obci uloupenou odvléci, naházeli před ústupem zbraně a střelivo z několika nákladních a sanitních automobilů z mostu do řeky Berounky.

Dne 10. května pohřbili navrátivší se Lahovičtí občané své padlé a ubyté kamarády do dvou společných hrobů, vykopaných před obecním domem v Lahovicích.
Strategický význam útoků Lahovických na Zbraslav a obrany Lahovic spočíval v v tom, že nepřítel byl zadržován v postupu na Prahu až do večerních hodin dne 7. května, kdy bylo uviolněno bojové postavení u Velké Chuchle.
Postup událostí ukázal, že veliké oběti malé obce Lahovice nebyly marné, neboť nepříteli se již nepodařilo proniknouti včas do Prahy směrem od jihu.

Zdroj: pamětní kniha obce Lahovice
Zpracoval: Tomáš Pelikán