Jak se dělá politika, aneb lidé to raději vidí z okna.

23.6.2003 - Den po té co náměstek primátora MHMP ing. Burgermaister představil své řešení „Lahovické otázky“ ( Autobenex 30.3.2003 ) ochrany před povodněmi uspořádalo vedení magistrátu na jenom z Pražských parníků ( Lužnice 31.3.2003 ) tiskovou konferenci o stejném problému tentokrát v celopražském měřítku. I zde vystoupili projektanti společnosti DHI která tento úkol dostala k projektovému zpracování.

Nebudu ale zabíhat do podrobností celé prezentace neboť tu zde představil pan Pondělíček z redakce Zbraslavských novin celkem dostatečně. Svůj článek mířím spíše na netečnost a jakousi nechuť k rozumnému zamyšlení na téma vlivu protipovodňových bariér či mobilních stěn. Mohl bych se snad jen pozastavit proč si zmíněný materiál přímo k publikování v ZN nevyžádal. Patřilo k dobrému mravu regionálního tisku ( a ZN také ) že vždy uveřejňoval podobné velkolepé stavby v našem okolí k nimž samozřejmě dvoumetrové betonové valy podél nábřeží patří, neboť podél nich budeme chodit i v budoucnu na svých procházkách po břehu řeky. Kdyby se pan Pondělíček zeptal kde může tyto materiály získat dozvěděl by se však stejně jako já že vlastně nikde.


Když obhajoval pan náměstek primátora rozhodnutí rady MHMP o neochranitelnosti Lahovic a Lahoviček, odvolával se na výsledky studie kterou zpracovávali právě tito projektanti DHI. Když jsem projevil zájem o publikování této studie spolu s jejich odborným výkladem na Lahovických stránkách byl jsem uvržen do reality. Studie prostě neexistuje. Výsledky představované v Lahovicích 30.3.2003 byly výsledkem urychlené dvanáctihodinové práce projektantů DHI z předchozího dne. Dokonce ani sám náměstek primátora při svém příjezdu do Lahovic neznal jejich teoretické výsledky, ale i tak se o ně suverénně opíral. Navíc to před námi raději ani nepřiznal. Jakýmsi nedopatřením se totiž stalo že oblast Lahovic nebyla smluvně zahrnuta do celkového plánu povodňové ochrany obyvatelstva HMP. Dodatečná smlouva byla pak s DHI podepsána 24.3.2003 tedy necelý týden před setkáním. Bohužel však smlouva obsahuje pouze zadání na technickou dokumentaci a podklady pro stavbu protipovodňového valu s ohledem na stavy hladin při povodni roku 2002. Tedy jedná se o smlouvu na vypracování dokumentačního materiálu který má dokázat nehospodárnost či nesmyslnost výstavby podobného valu v Lahovicích. Opomíjí tak ale pojmenování faktických příčin vysokého zdvihu vodní hladiny v celé kotlině během povodní. Navíc jen řeší důsledky dlouhodobě neúnosné situace špatného stavu koryta řeky mezi Velkou Chuchlí a Malou Chuchlí kde rozdíl hladin v některých chvílích ( 13.8.2003 9:00 ) dosahoval na kilometrovém úseku 2,5 metru rozdílu hladin ( a to navíc při odečtení výšky Modřanského jezu cca 1,1metru ), Treflových skládek a špatnou propustností valu Strakonické silnice. Kdyby studie ukázala na problémy a zábrany které řečišti brání v průtoku byla by i vypočítaná hladina loňské povodně nižší, čímž by se snížily nároky na výšku betonové stěny v Lahovicích a to by mělo za následek podstatné zlevnění ochrany Lahovic a Lahoviček. Ale tak zadání samozřejmě neznělo. Stejně jako v jiných částech Hlavního města.


Nedávno jsem na podobné téma komunikoval s jedním pánem po internetu, řekl mi velmi zajímavou věc. Napsal: „Lidi totiž nezajímá to co se buduje třeba v jižních Čechách ale rádi se na protipovodňové valy dívají z okna. Z pohovky ve svém bytě jsou pak přesvědčeni že jsou v bezpečí, právě tím že si mají možnost na barieru přímo sáhnout.“ Musím dát onomu člověku zapravdu. Lidé opravdu nepřemýšlejí o užitečnosti či neužitečnosti podobných staveb. Lidé snadno podléhají momentální potřebě a akutnímu pocitu strachu. Nepocházet však z místa které bylo z podobné ochrany vyřazeno možná že bych si to neuvědomil ani já.


Dnes vím že od včerejšího dne ( 27.5.2003 ) je studie předána magistrátu a ten se nyní o ni opírá při svých zasedáních. Pokusím se ji na stránkách uveřejnit i s odborným výkladem vyhotovitelů tak, aby jim byla schopna porozumět i široká veřejnost.
Je s podivem jak velkým se však stala oříškem studie kterou si na své náklady nechala zhotovit Lahovická Asociace Postižených Povodní. Ta přišla zcela s jinou koncepcí přímo Evropského charakteru neboť by svým jednoduchým principem mohla ochránit před povodněmi nejenom Prahu či jiná města po Vltavském toku ale zejména ty Labská jako jsou Ústí nad Labem, Děčín a mnoho německých měst jako např. Drážďany. Tím by Vltavská kaskáda mohla čerpat významné finanční prostředky na svůj provoz z fondů Evropské unie. A tak i přes výrazný dopad změny regulačních norem a předpisů Vltavské kaskády na protipovodňovou ochranu významné části Evropy budeme narážet na „zákonná“ práva uživatelů a provozovatelů Vltavských přehradních nádrží. Čím více vody budeme akumulovat v našich přehradách o to více betonových desek a stěn bude zdobit naše města. A tak právě teď to prozatím vypadá že tzv.„silniční“ a „energetická“ loby zřejmě vyhrají svůj skrytý boj za zachování poměrů. Možná až pak zjistíme že dezinterpretace které se na nás valily z televizních obrazovek, rozhlasových vln či novinových titulků patří do říše pohádek a možná už pak bude pozdě oponovat zájmům lobistů a „našich“ politických špiček.

Dokumenty ke stažení:
Mapa územního plánu s vyznačenými ochrannými prostředky a chráněnými plochami.
Mapka úrovně vodní hladiny Srpen 2002 v celé Praze v době maximálních průtoků.