Vše co jste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat.......

13.8.2003 - Novinkou je pro tento týden zavedení diskusního off-line duelu na stránkách Lahovice.CZ. Vybereme dle Vašich dotazů vždy nějakou osobnost která usedne k „horkému počítači“ a vymění si se mnou na mailu několik rychlých písmenek prostřednictvím mailu. Prvním se dnes stal ředitel státního podniku Povodí Vltava závodu Dolní Vltava pan Ing. Pavel Uher.

Já bych mu rád poděkoval neboť se stal první obětí aniž jsem tušil koho vlastně v podniku Povodí Vltavy dostanu ke klávesnici.
 
 Dobrý den pane řediteli:
 
 
 1) Rádi bychom znali oficiální stanovisko Povodí Dolní Vlatvy ke stavbě protipovodňových zábran na katastrálním území Praha 16. Jde zejména o oblast Lahovice - Malá a Velká Chuchle. Nebojí se Povodí dalšího zhoršení již tak katastrofální situace v průtočnosti tohoto území?
 S výstavbou protipovodňových opatření (nejen zábran, jedná se o celý soubor technických opatření) Povodí Vltavy, státní podnik (dále jen P.V.) souhlasí. Jsme spoluautory této koncepce,považujeme ji účelnou a technicky správnou.
 
 2) Jaký je názor Povodí na stavby typu Strakonická silnice ( konstrukční nevhodnost do záplavového území typu Aktivní Zóna ) a na dostatečnou či nedostatečnou průtočnost mezi Berounkou a Vltavou v soutoku i pod ním. Případně na plánovanou dostavbu Radotínského přístavu o další blok mola a následnou stavbu železniční vlečky od Radotínského nádraží.
 P.V. neposuzuje vhodnost staveb,které byly v minulosti řádně postaveny v zátopovém území. Stavby,které byly postaveny dle územního plánu,řádně kolaudovány prostě existují. Strakonická ulice je z vodohospodářského hlediska stejně vhodná,nebo nevhodná v zátopovém území, jako domy a stavby kolem ní.Dostavba Radotínského přístavu je v souladu s územním plánem města. Je zřejmé,že všechny další stavby, tedy i rozšíření přístavu, mírně zhorší již tak složité odtokové poměry v této oblasti.Nejde ani tak o bazen a přístavní molo, ale o doprovodné stavby skladů a vlečku,vedenou napříč povodňového vodního proudu. Míra tohoto zhoršení se zkoumá na matematickém modelu a bude řádně odborně vyhodnocena. Je možné,že dojde ke změně územního plánu v této souvislosti,pokud se nenajde technické řešení,které by nepříznivé důsledky kompenzovalo. Například zkapacitněním pravobřežní inundace Berounky.
 
 2.5 ) Existuje ale studie která poukazuje na nevhodnost stavby typu sypaná hráz Strakonické silnice. Obsahuje dokonce i velice přesné výpočty a doporučení ke změnám. Staly se snad neaktuální?
 Takovou studii ani výpočty neznám,nebyla mi předložena.pokud se tak stane,rád se k ní vyjádřím.
 
 2.6 ) Jde o studii kterou publikoval prof. Gabriel z ČVUT.
 S panem profesorem jsem v úzkém kontaktu,nemáme spolu žádné podstatně odlišné názory na tuto problematiku, jsem jeho žákem a kolegou..Tuto práci neznám.Pokud je o tom pan profesor přesvědčen,je to jistě správný odborný názor.Je jen otázka,zda je také technicky a hlavně ekonomicky realisovatelný a jaké efekty by přinesl.To už je věc dalšího posuzování a projektování.Podle zásady „máslem kaši nepokazíš“ by jistě bylo zajímavé odstranit z Lahovic a Lahoviček všechny stavby,silnice atd.Znám i názor jednoho odborníka zbourat zdymadlo Modřany.I to by bylo řešení,je jen otázka ,zdali moudré a realizovatelné.K tomu bychom mohli pod Prahou udělat za 40 miliard ohromný tunel a Vltavu pouštět tímto tunelem přímo do Mělníka,tam už si s tím nějak poradí.Také bychom mohli takřka zbourat a přestavět za desítky miliard vltavskou kaskádu,což je také požadavek jednoho odborníka.Jak vidíte,nápadů je mnoho.Je třeba mít více důvěry v odborníky,že zvládnou tento problém technicky i ekonomicky dobře.
 
 3) Dovoluji si Vás také požádat o oficiální záznamy z vodočtů Malá Chuchle a Modřanský jez v období 10.8.2002 až 17.8.2002 ( nadmořská výška hladiny /
průtok v m\3 ). Kde je mohu získat v přesné podobě? Myslím že jde o veřejně dostupná data a není tedy důvod je tajit.
 Záznamy z vodočtu Chuchle jsou ve správě a majetku Českého hydrometeorologického ústavu. Jen on je oprávněn s nimi nakládat. Dle našeho názoru jsou dostupné na internetu této organizace nebo na vyžádání u nich.
 
 4) Může Povodí osvětlit proč došlo k tak výraznému nárůstu hladiny právě v katastru území Lahovice? V jisté chvíli 12.8.2002 ( 22:00 ) by měl dle záznamů činit rozdíl hladin na jednokilometrovém úseku Modřanský jez - Malá Chuchle až 4,5m. Proč k tomu došlo a proč data o přítoku na Prahu versus Prahou nebyla opět nikde uveřejněna? Mohu ji také získat, popřípadě kde?
 Podle našich informací nedošlo k žádnému významnému nárůstu hladin v Lahovicích při kulminaci povodně 14.srpna v poledne.Pokud máte nějaké hodnověrné údaje o hladinách 12.srpna,budeme rádi,když nám je předáte. Situace kolem průběhu povodně v tomto území je předmětem odborného zkoumání s pomocí matematického modelu.To,co tvrdíte je velmi nepravděpodobné,ale žádná měření z tohoto data v oblasti Lahovic nemáme k dispozici. Při kulminaci povodně byl sklon hladiny v této oblasti asi 0,045 %,tj. 4,5 m na 10 km, to je na vzdálenost Lahovic od Karlova mostu. Je to zhruba 40 až 50 cm na jeden kilometr řeky.
 
 4.5 ) Bohužel svá měření bez řádného zaměření nemohu doložit. Nicméně podle jedné studie z roku 1993 která se opírá o stejný matematický model je řečeno, že stavby a skládky v okolí „Modřanského Jezu“ jsou velmi nebezpečné v poměru k nežádoucímu zdvihu hladin nad tímto jezem. Neboť prý jde o tzv. „Obtékaný jez“. Můžete vysvětlit jeho funkci a proč je nebezpečné vše překážející v jeho okolí?
 Matematický model Vltavy v Praze v roce 1993 ještě neexistoval,nemohl dát tedy nějaké závěry.O tom,že do inundace nepatří haldy odpadu jsme mluvili jinde.To potvrzuji.“ Tak zvaný“ obtékaný jez“ není správný technický termín.Je pravda,že kapacita plně vyhrazeného jezu v Modřanech je poměrně malá, při velké vodě dojde poměrně brzy k vybřežení vody z koryta,přibližně již při průtoku 600 krychlových metrů za sekundu.Pak už se voda rozlévá kolem jezu na oba břehy,hladiny pod a nad jezem se vyrovnají a velká voda jezem z části protéká,z části jej obtéká.Z toho ten pojem „obtékaný jez“.To je ale situace na všech jezech,jen se to stává někdy dříve,při nižším průtoku,někdy později,při vyšším průtoku.
 
 4.6 ) Promiňte zřejmě jsem zaměnil informace o matematickém modelu za hydrologický model řečiště Vltavy. Tedy laickým pohledem musí zákonitě dojít k navýšení hladiny právě pokud v okolí takového jezu vyroste sypaná hráz. Bohužel mi to nedá. Znám ten prostor jako své vlastní boty a tak vím jaká je aktuální situace. Halda sahá od paty jezu až k patě valu Strakonické silnice. Z druhé strany je uzavřena železničním náspem. Pokud je řeka schopna „nastoupat“ právě v tomto místě při tak malých průtocích jak bude pokračovat když taková hráz jakou „Trefilova“ hromada je, kopíruje profil jezu?
 Nic jste nezaměnil,jedná se o stejný ,matematický model.Přes Vaše pochybnosti je vše tak,jak jsem Vám sdělil.Pokud mi nevěříte,nemá smysl dále komunikovat.Obracejte se tedy na odborníky,ke kterým máte důvěru.
 
 4.7. ) Zeptám se nyní zda jste provedli příslušné modelování situace při různých průtocích? Nyní přeci nejde o stanovování hladin povodně z roku 2002. Daleko častěji nás totiž ohrožují tzv. deseti, dvaceti-leté vody. Jaké jsou výsledky?
 Samozřejmě provedli,,jsou k disposici.Vliv „hromady“ se projevuje až od vyšších průtoků,někde kolem dvacetileté vody a samozřejmě roste se stoupajícím průtokem.Nemohu Vám zde psát učebnici aplikované hydrauliky.
 
 5) Jaké je oficiální stanovisko Povodí dolního toku Vltavy k tzv. Trefilově hromadě umístněné tamtéž a jaké následky mělo její neodklizení při srpnových povodních roku 2002. Zajímají mne také zejména údaje o způsobeném nárůstu hladiny nad její patou.
 Trefilova hromada je jednou z typických staveb,které do inundace nepatří,a měla by být,a doufám,že brzy bude odstraněna. Podle provedených výpočtů však neměla podstatný vliv na zvýšení hladiny vody v Lahovicích při loňské povodni. Vliv dosahuje hodnoty několika centimetrů.
 
 5.5 ) Konkrétně?
 Maximálně 5 až 10 cm.
 
 5.6 ) Nyní tak trochu na tělo: Vím že nyní dochází k čištění koryta řeky v prostoru Velká – Malá Chuchle. Předpokládám že dojde i k čištění koryta nad Modřanským jezem. Pamatuji že když jsem byl chlapcem ( a to není tak dávno ) chodili jsme po tzv. náhonu. Náhon je tvořen z velkých kamenných plochých balvanů zasázených vedle sebe tak aby tvořili strmý břeh. Už asi tak deset let je ale zanášen a zanášen a tak je nyní vzdálen místy i pět či více metrů od faktického břehu díky letitému nečištění koryta. Máme reálnou šanci opět spatřit tento náhon? ( dodám jen že v mezi Velkou a Malou Chuchlí je tento náhon vidět uprostřed pole i dvacet metrů od již nově vyčištěného břehu ) Máte k tomu co dodat?
 Také jsem byl malým klukem a chodil po Vámi uvedeném břehu.Nebyl to náhon,ale usměrňovací a koncentrační hráze kolem Vltavy,které měly za účel koncentrovat průtok do úzkého koryta řeky,aby byla možná plavba přes modřanské „hrčáky“,tedy peřeje,které byly někde v místě dnešního jezu a nad ním.Význam těchto staveb pominul výstavbou zdymadla Modřany.Tím neříkám,že jsem zastáncem likvidace těchto staveb.Bývalo by bylo lepší je ponechat a ne tak bezmyšlenkovitě likvidovat,tedy zavážet.Tehdy jsem byl ale malý kluk a ne ředitel závodu Povodí Vltavy,abych tomu mohl zabránit.V Praze se stalo více nesprávných věcí,,jejichž důsledky dnes konzumujeme.
 
 5.7 ) Zakázku na čištění koryta Vltavy v tomto prostoru získala firma Zakládání Staveb. Dodám jen že jde o firmu s přímou vazbou na ing. Trefila. Jaký máte pocit z faktu že minimálně jedna pětina celkového objemu vybagrovaného materiálu putuje z jedné strany břehu na druhý? Tedy konkrétně na „Trefilovu hromadu“? Necítíte tak trochu odpovědnost za investice které jste do čištění jako podnik vložili a které se tímto jednáním tohoto rádoby podnikatele obracejí v prach? Dodám že jen za včerejší den se na hromadu odvezlo deset velkých nákladních vozů s materiálem z Modřanského náhonu.
 Zakázek na čištění koryta Vltavy v Praze získalo několik firem, a to na základě řádného výběrového řízení.Jednou z nich je i firma Zakládání staveb.Materiál,o kterém mluvíte ale nepochází z čištění koryta Vltavy,ale ze Smíchovského přístavu.Na břehu se pouze překládá,vysušuje a odváží.Místo překládky bude po dokončení prací,během cca 2 měsíců uvedeno do původního stavu.O tom ,že se materiál dále ukládá na Trefilovu hromadu nevím,prověřím to a je-li to pravda,zjednám okamžitě nápravu.O žádné vazbě firmy Zakládání staveb na firmu Trefil mi na rozdíl od Vás není nic známo.Nic Vám nebrání v tom,abyste bez ohledu na moje zákroky okamžitě,prostřednictvím stavebního úřadu Radotín, Praha 16, proti firmě Trefil vystoupili.
 
 5.8 ) Můžete nám prosím sdělit kdo je zodpovědný za udělení této zakázky firmě se kterou jsou dlouholeté problémy tohoto typu?
 Odpověď na tuto otázku hledejte z části v předchozím bodě.Při výběrovém řízení vybíráme dodavatele opravy,ne jeho dílčí subdodavatele.Vyžadujeme průkazné doklady o uložení odpadu na řádnou skládku.Tak je to u všech zakázek tohoto typu.Firmě Trefil nebyla Povodím Vltavy žádná zakázka zadána.
 
 6) Blíží se výročí loňské katastrofy. Mohl bych Vás požádat o pár slov závěrem?
 Chtěl bych vás a čtenáře vašeho serveru ujistit,že státní podnik Povodí Vltavy ve spolupráci s odbornými složkami magistrátu usilovně pracují na řešení problematiky protipovodňové ochrany celé Prahy,včetně soutoku Berounky s Vltavou.Hledají se řešení technicky správná a ekonomicky přijatelná. Veřejnost je a bude i nadále s nimi včas a úplně seznamována.
 
 7) Omlouvám se ale musím Vás nyní tak trochu chytit za slovo. Říkáte že veřejnost je včas informována a bude i nadále. Nerad bych Vás urazil ale zatím jsem si nevšiml že by kdokoli veřejně prezentoval jakékoli řešení protipovodňové ochrany Prahy. Konec konců to byl také důvod k tomuto rozhovoru. Chystáte snad v nejbližší době nějakou veřejnou presentaci?
 Povodí Vltavy není nositelem úkolu protipovodňové ochrany Prahy.Tím je magistrát hl.města a jeho odborné složky.My jsme pouze odborní konzultanti a současně garanti správnosti technického řešení.Nám nepřísluší věci komentovat a vysvětlovat občanům.K tomu jsme si přece zvolili své zástupce do zastupitelstva našeho hlavního města.Tam směřujte své dotazy.Pokud oni uznají,že jsme schopni a oprávněni mluvit jejich jménem,jistě nás o to požádají.
 
 
 
 Rád bych Vám za Vaše odpovědi velice poděkoval a popřál hodně úspěchů ve Vaší práci, neboť na ní takříkajíc visí naše životy.
 
 To byl elektronický rozhovor s:
 
 
 Ing.Pavel Uher
 ředitel závodu Dolní Vltava
 Povodí Vltavy, státní podnik
 
 
 Poděkování patří za zprostředkování i:
 Mgr.Zuzana Hanzálková
 útvar propagace a styku s veřejností
 Povodí Vltavy, státní podnik

Vše co jste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat.......

Anketa

Které body neposlušnosti obyvatel Lahovické nivy považujete za nejdůležitější?

Akce

Výstava semestrálních prací studentů na téma příměstský park Soutoku Vltavy a Berounky

Dobrovolná brigáda

Závěrečné projednání dopravního řešení

Letem světem

Tentokát ne-Trefil, ale hromada roste

Lahovické stránky opět v provozu