Referátek na téma protipovodňová ochrana Prahy

27.8.2003 - Domnívám se že magistrát spolu s některými politickými "odborníky" zamlčují některé faktické údaje které by ale měla veřejnost vědět. Fakt který je pro většinu lidí tím hlavním. Protipovodňové hráze je neuchrání před nastoupáním vodního sloupce za ní. Naopak.

Díky geologickému podloží na území Prahy je velká pravděpodobnost že voda "za hrází" bude kopírovat do jisté míry hladinu před ní. Rozdíl se dá vypočítat ale opět jen teoreticky. Nikdo přesně neví ani co podobné hráze způsobí před takto ochráněným územím natož pod ním. Jakýkoli matematický model totiž i přes svou důslednost obsahuje teoretickou chybu. Nejde o chybu ve výpočtu ale o chybu abstraktní. On totiž není schopen ani při sebelepším zadání počítat s takovými eventualitami jako je proud takto vzedmuté řeky který je svým chováním jaksi zcela nevypočitatelný. Navíc zde velkou roli hraje i lidský faktor a opět nevypočitatelný faktor ucpání některého z mostních pilířů Pražských mostů. To by přineslo totiž ještě katastrofálnější důsledky pro tu chráněnou část Prahy neboť by si voda hledala svou cestu právě tudy.

Ani jeden ze zmíněných faktorů se nedá ani vyvrátit ani potvrdit neboť jej může ověřit teprve další zničující povodeň. Přeji si stejně jako každý vytopený aby už nepřišla, ale na druhou stranu vím že je to proměnná se kterou se nedá  počítat už vůbec.

Dle mého skromného názoru z této situace je jediného úniku. Není to ani tak Vltavská kaskáda. Díky ní vlastně ani nepociťujeme katastrofální sucho v roce letošním tak jako v roce 1947 i když je v poměru k teplotám ještě o něco horší. Podléhá matematickému modelu hladin kde se počítá s celkovým průtokem vody v třicetiletém horizontu. Vltava měla ještě před několika málo desítkami let průtok asi 40 kubických metrů za vteřinu. Dnes je to 150. Vím že je to hlavně kvůli kvalitě vody nejen pro Podolskou vodárnu a ředění odpadů pod Trojskou čističkou. Máme ale i jiné možnosti. Například některá rozlivová území v tzv. "Aktivní zóně" jsou zastavěna nevhodnými stavbami.

Ideální příklad je Strakonická silnice na soutoku Berounky s Vltavou. Jde o stavbu typu sypaná hráz která doslova odděluje Berounku od Vltavy. Nakonec loňská povodeň potvrdila jak velkou míru nárůstu hladin tato stavba v tomto regionu i pod ním způsobuje. Mnohem vhodnější by v tomto případě byla tzv. estakáda tedy silnice zavěšená na mostních pilířích které případnou vodní masu propustí a nechají protéci.

To je jen jedna stavba. Takových jsou ale v záplavových územích tisíce. Až si uděláme pořádek tam kde má být možná dojdeme k názoru že voda by protekla rychleji s menšími následky. Obhajovat se tím že voda za hrází bude čistá a bez splašků z kanalizací, ze soukromých septiků, bez nafty z odstavených automobilů, bez nečistot z některých provozoven. Natož ještě říkat že lidé budou mít "za zdí" delší čas pro odvoz svého majetku z ohrožené oblasti je blud a bohorovná blbovina kterých se pan náměstek primátora naplácal za poslední rok dostatek