Blériot XI

4.6.2006 - Když jsem v sobotu hovořil s pořadateli Pardubického leteckého dne zda dojde k přeletu tohoto letounu na Chuchelské závodiště odpověděl mi jeden z nich: "No určitě. I když je počasí že bych v tom nechtěl sedět za kniplem, Mikhael Carlson je šílenec. Ten poletí!!!". I když bylo počasí nedělního dne velmi nevlídné a nárazový vítr dosahoval rychlostí které nesvědčí řízení tak křehkého stroje, přeci jen vzlétl a po 2 hodinách a 33 minutách dorazil na Chuchelské závodiště. Zdá se to banalitou v době kdy překonání takové vzdálenosti trvá modernímu proudovému letounu dvě minuty a patnáct vteřin. Ale jde o let srovnatelný s průkopníkem českého letectví.

<br>Letoun Blériot XI Kašparova nástupce, pilota dopravního Boeingu 737 společnosti SAS Mikhaela Carlsona ze Švédska, je stejně unikátní jako stroj na kterém před 95-ti lety vykonal svůj dálkový přelet Ing. Kašpar. Jde o originální letoun vyrobený v roce 1918 jako jeden z posledních strojů tohoto typu v továrně leteckého průkopníka Louise Blériota.
<br>
<br>
<br><b>Louis Blériot</b>
<br>
<br><img border="1" src="images/galery/bleriot_portret.jpg" align="left" vspace="3" hspace="8">Narozen 1 července 1872 ve francouzském Cambrai se stal po své promoci v roce 1907 na slavné L’École Centrale Paris inženýrem. Jeho první krůčky ale nevedly jen k letectví. Stal se i uznávaným konstruktérem automobilů a motocyklů. <a target="_blank" href="images/galery/bleriot_moto.jpg">
<img border="1" src="images/galery/thumbs/bleriot_motocykl.jpg" align="right" vspace="3" hspace="8"></a>Přesto se ale jeho velkou láskou stala letecká technika a vysněná cena britského deníku Daily Mail za překonání La Manšského průlivu. Cena 1.000 liber šterlinků byla v té době velmi silným lákadlem pro nejednoho pilot/konstruktéra. Ranná aviatika byla plná odvážných snílků kteří systémem pokusu a omylu udávaly směr rychle se rozvíjejícímu průmyslu. Mnoho jich tuto svou odvahu zaplatilo životem.
<br><a href="images/galery/wright.jpg" target="_blank">
<img border="1" src="images/galery/thumbs/wright_thumb.jpg" align="right" vspace="3" hspace="8"></a>Bratři Wrightové v Americe poprvé zaletěli stroj těžší vzduchu 17. prosince 1903. Byť byl jejich let spíše jen skokem a jejich letoun připomínal spíše čínského draka, nedá se jim upřít prvenství v úspěšnosti.
<br>Letouny Francouzského konstruktéra nesly pronikavě modernější vzhled a více se zaměřovaly na efektivitu a snadné řízení letu. Což dokládá velká řada rekordů kterými se tento muž mohl později pyšnit. První Blériotovy letouny byly spíše leteckými demonstrátory na nichž si mladý konstruktér ověřoval a uceloval zákonitosti aerodinamiky. To že se mu to jako prvnímu člověku povedlo dokládá nebývalý zájem o jeho nejslavnější letoun XI ( tedy 11tý demonstrátor ) se kterým absolvoval svůj úspěšný let 25 července z Francouzského Sangatte (nedaleko Calaise/ čti Kalé) do Britského Doveru.
<br>
<br>
<br><b>25.července 1909</b>
<br>
<br><img border="1" src="images/galery/bleriot_rekordy.jpg" align="right" vspace="3" hspace="8">Louis Blériot po dlouhém čekání na příznivé počasí jen 6 dní po Hubertu Lathamovi který havaroval těsně před Francouzským pobřežím ve svém letounu Antoinette IV když jej zradil motor, připravoval svůj stroj na přelet kanálu v opačném směru. Den nezačal vůbec dobře. Předně musel na letiště dorazit o berlích díky havárii nedlouho před tím. Lékař mu tento let výslovně zakázal, ale Blériot byl odhodlaný. Jeho žena toto odhodlání však také nesdílela a tak se pomocníci i jiní přihlížející startu stali svědky silné hádky mezi manželi. Aby toho nebylo dost po startu motoru se do cesty připletl pes z nedaleké usedlosti, který byl roztočenou vrtulí na místě zabit. Po zběžné kontrole přesto Blériot odstartoval na svůj rekordní let. Krátce před koncem kanálu se však motor jeho letounu začal přehřívat až úplně vysadil. Tříválcový rotační motor Ansalni italského výrobce odmítal naskočit a odvážný letec už se pomalu loučil nejen s výhrou ale i se životem. Toho <a href="images/galery/bleriot_england.jpg" target="_blank">
<img border="1" src="images/galery/thumbs/bleriot_england_thumbs.jpg" align="left" vspace="3" hspace="8"></a>dne se však nad kanálem vyskytoval hustý jemný déšť a studená severní bríza která těsně nad mořskou hladinou ochladila žhnoucí motor natolik že opět poslušně naskočil. A tak se nedlouho po té mohl pokusit o přistání u Britského Dover Castle. Nedopadlo sice příliš šťastně, podařilo se mu ulomit podvozek, zlomit vrtuli a poškodit motor, jak ostatně dokládá dobová fotografie, přesto splnil hlavní podmínku vypsané odměny která zněla: "Přistát s letounem na opačné straně kanálu, přičemž je za úspěšný pokus evidován pouze ten kdy letoun odstartuje a přistane na louce nebo jiném zpevněném povrchu". Díky vybrané odměně si ale mladý letec mohl rozšířit továrnu a z velké části financovat stavby letounů shodné konstrukce o který záhy projevili zájem, jak uvídá dobový tisk: "samí vizionáři a excentričtí dobrodruhové".
<br>
<br>
<br><b>Letoun Bleriot XI Mikhaela Carlsona</b>
<br>
<br>Jedná se o původní seriový model vyrobený v roce 1918 ( zřejmě jeden z posledních této série ). Je vybaven rotačním sedmiválcovým hvězdicovým motorem Gnome/Omega. Jde o unikátní technologický kousek. Předně je jeho pevnou osou kliková hřídel, která je pevně uchycena k trupu letounu ( tudíž se neotáčí). Samotná vrtule se pak otáčí s celým tělem motoru jehož mechanika a fungování je založeno právě na odstředivém principu jeho pohybu. Letoun je řízen ve třech hlavních osách. Zajímavostí je princip řízení horizontální stability za pomoci táhel které deformuje celé nosné křídlo. Systém táhel a vzpěr je mimořádně komplikovaný. Jeho provoz není vůbec jednoduchý. Předně je letoun postaven zcela mimo normy platné pro současný letecký provoz a pro jeho létání je zapotřebí získat mimořádné povolení od inspektorátu civilní letecké dopravy. Přesto je letoun plně letuschopný.
<br>Naprosto mimořádné bylo ale jeho pořízení. Letoun byl nalezen složený v bednách v jisté stodole pod senem. Jeho majitel Mikhael Carlton strávil jeho stavbou a opravami více než sedm let života. Přesto je jeho úsilí korunováno obrovskými ovacemi všude kde se letoun zatím oběvil.
<br>
<br>
<br><b>95 let letecké historie v čechách</b>
<br>
<br><a href="images/galery/bleriot.jpg" target="_blank">
<img border="1" src="images/galery/thumbs/bleriot_thumb.jpg" align="left" vspace="3" hspace="8"></a>Ten kdo viděl Blériota létat, zřejmě nikdy nezapomene. Stejně jako pradědeček říkal že viděl Kašpara když letěl do Chuchle byl krásný pocit vidět tento stroj na vlastní oči klesat nad Prelátskou cestou směrem ku Praze a pomalu přistávat v doprovodu dalšího ryze českého průkopnického letounu Avia BH-2 který je domovem na nedalekém letišti Točná. I když byl start opožděn silně nepříznivým počasím nakonec mohl být uskutečněn. Jen krátce před soumrakem se letoun dotkl Chuchelské dostihové dráhy. Za ním oproti předpokladu přistál i doprovodný Brigadýr s televizním štábem který historický přelet dokumentoval.
<br>Tomuto přeletu předcházela složitá jednání s úřady letectví i inspektorátu. Pro povolení muselo dojít za přispění ředitelství Chuchelského závodiště k úpravám. Například muselo dojít k poražení stromu který překážel v sestupové dráze. Povolení ale nakonec bylo vydáno a je velkým štěstím že panující počasí dovolilo tento historický přelet zopakovat.<a href="images/galery/bleriot2.jpg" target="_blank">
<img border="1" src="images/galery/thumbs/bleriot2_thumb.jpg" align="right" vspace="3" hspace="8"></a>
<br>
<br>
<br><b>100 let historie evropských rekordů??</b>
<br>
<br>Nápad na opakování podobných historických rekordů nikdy nezapadne. A tak snad ani není překvapivé že se letečtí fandové z české republiky domluvili s panem Carlsonem že se sejdou znovu. V roce 2009. 25.července na poli nedaleko vesnice Sangatte (nedaleko Calaise). A znovu poletí!! Přes kanál.