Nejen o nivě lahovické

11.5.2004 - Veřejná vyhláška Magistrátu hl.m. Prahy ze 7.4.2004 – „Oznámení o vystavení návrhů změn Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy Z 0719/00 a Z 0720/00“ nám sděluje, že do 8.6.2004 je možno podat připomínky (může každý), stanoviska (pouze tzv. dotčené orgány státní správy) a námitky (týká se majitelů dotčených nemovitostí – pozemků a staveb), a to na adresu : Magistrát hl. m. Prahy Sekce útvar rozvoje hlavního města Prahy, Hradčanské náměstí č. 8, 118 54  Praha 1. Na všechny zaslané materiály je útvar povinen odpovědět.

<br>Svět je nádherná kniha, má však jen
<br>malou cenu pro toho, kdo neumí číst.
<br>Pamela Goldoni
<br>
<br>
<br>Rada Zastupitelstva  hl.m. Prahy se rozhodla vyvodit závěry a poučení ze záplav v srpnu r. 2002. Zatím návrh stanovuje tzv. nové funkční využití území a zásady jeho využití. Týká se i našeho regionu a sice Zbraslavi, Lipenců, Radotína, Lahovic, Lahoviček,Velké Chuchle, Malé Chuchle. Některé z předložených návrhů je možno přijmout, jiná je možno považovat za sporné a problémové, a to s trvalým dopadem na příslušná území.
 <br><br>
Co se týče Zbraslavi, uvádí útvar Magistrátu, že část katastrálního území (dále jen k.ú.) Zbraslav, které leží v údolní nivě Berounky, je navržena jako součást nově vymezeného „velkého území rekreace.“  Podstatnou část tohoto území mají tvořit vodní plochy, určené pro rekreaci po vytěžení tzv. bilancovaných výhradních ložisek štěrkopísků. Co to znamená ?
 <br><br>
Vzhledem k navrženým opatřením má dojít k obrovskému záboru zemědělské půdy především nejvyšší úrodnosti ( v prostoru Lahovice, Radotín, Zbraslav a Lipence) tj. např. v I. bonitní třídě cca 252 ha.
(Dodávám, že současný, primitivně tržní přístup k půdě je neuvěřitelný. Naši předkové se musejí obracet v hrobě).
Uvedená plocha záborů je ovšem větší. Jde většinou o vybudování vodních ploch, které by měly sloužit zřejmě k rekreaci občanů. Kdy a jak ? Neodbytně se vtírá myšlenka, že prvotním záměrem je využití rozsáhlých zásob štěrkopísku, což vyžaduje ještě několik konkrétních údajů. Např. podle údajů Geofondu ČR (organizace Ministerstva životního prostředí) půjde jen v případě ložiskových území Lahovice a Lahovice I (pravý břeh Berounky před soutokem s Vltavou) bilanční (těžitelné) zásoby 1,829 mil m3 (přibližně 2,738 mil t) a 3,058 mil m3 (přibližně 4,587 mil t), při mocnosti (průměrné výšce štěrkopískové vrstvy) 8,1 m a 6,5 m. Při očekávané roční těžbě, např. 200 000 t/rok, by doba vytěžení štěrkopísků z obou ložisek trvala 36 let. Před těžbou je nutno odstranit v ložisku Lahovice skrývku nad ložiskem 0,9-3 m a v ložisku Lahovice I 4,2-9,7 m. Popsaný intenzivní zásah do hydrologických podmínek (vodních poměrů v daném území) vyvolá podstatné změny nejen co se týče poměrů podzemních vod. Již pouhé vytěžení štěrkopísku a jeho nadloží pro ukotvení pilířů mostu stavby 514 Slivennec – Lahovice vyvolá prokazatelný pokles vody i v okolních studních, jak bylo konstatováno při posuzování vlivu stavby v dokumentaci k uvedené stavbě.
 <br><br>
Podle vyjádření vyžádaného předběžného stanoviska Výzkumného ústavu vodohospodářského z r. 2001 (je ovšem třeba zajistit dostatečně přesné následné stanovisko ve studii, která již měla předcházet návrhu změn územního plánu) je území lahovické nivy v současnosti jedním z posledních, ne-li posledním územím v katastru Prahy, které je vhodné pro jímání větších množství podzemních vod (dobrá propustnost, malá urbanizace). Jedná se o tzv. podzemní vodu poříční; z podobných zdrojů je zásobována např. Praha (zdroj Káraný, niva Jizery, Strakonice, niva Otavy) atd. V případě těžby štěrkopísku budou porušeny jednak krycí vrstvy (např. půdy a povodňové hlíny), které omezují možnou kontaminaci (znečištění) podzemních vod z povrchu, jednak bude v místě těžby obnažena přímo hladina podzemní vody, těžen bude kolektor (sběrač podzemní vody). Čím větší část kolektoru bude odtěžena, tím menší budou samozřejmě i zásoby podzemních vod.
 <br><br>
Dalším významným činitelem je protipovodňová funkce nivy, která slouží jako poldr (nezastavěné území, které slouží k omezení účinku záplav, protože umožňuje rozlití vody na velké ploše).
 <br><br>
Poklesem hladiny podzemní vody se nepochybně nepříznivě změní poměry přírodní památky Krňov (námi nazývaný Krňák). Vznikem velké vodní plochy se pozmění do jisté míry i místní klima (průměrné počasí).
Mezi nedoceňované a přezírané kvality území patří i jejich archeologická hodnota, částečně dokumentovaná nálezem více kulturních vrstev.
Poznámka o „fádnosti území“ v komentáři k uvedeným návrhům změn územního plánu a tedy i krajiny nechávám bez komentáře. Lidé ve „zlatém pruhu země české“ by museli zoufat a trpět daleko více a přesto pobyt v jejich kraji jim nepůsobí, myslím, větší estetickou újmu. Krajinářské kvality území a jejich narušení byly v souvislosti se stavbou 514 komentovány  při vypracování „Dokumentace  o hodnocení vlivů na životní prostředí v příloze III. Hodnocení krajinného rázu.“ Jsou nepopiratelné a k jejich pochopení stačí přirozená inteligence a vnímavost.
 <br><br>
Jde o tedy o složitý přírodní systém, jehož porušení těžbou štěrkopísku a o to jde především, velmi pravděpodobně způsobí (opak nikdo neprokázal) v každém případě nevratné a pravděpodobně nepříznivé změny.
 <br><br>
Je pochopitelné, že velikost zásob štěrkopísku a kamenolom na Zbraslavi (největší ve středních Čechách) a cementárna Radotín a možnost výstavby jakékoliv výrobny betonu v těsné blízkosti a na území hlavního města, s rozsáhlou výstavbou budov a komunikací, tvoří atraktivní výrobně-ekonomický komplex, spojený s nízkými přepravními náklady v místě působících stavebních firem. Z hlediska možnosti okamžitého využití a propojení bez ohledu na širší souvislosti jde o jedinečnou příležitost.
Naproti tomu cíl trvale udržitelného rozvoje, který je pouze jako fráze využíván většinou pouze k líbivým úvodům v zákonech, programech politických stran či při zdůvodňování investičních záměrů, sledujících z hlediska udržitelného rozvoje společnosti rozporuplně pouze cíle rychlého zisku a směřuje tedy k rozvoji neudržitelnému a dočasnému. Z mnohaleté zkušenosti s investiční výstavbou lze bez nadsázky a zlé vůle prohlásit, že územní plánování a ochrana přírody, krajiny, architektury a kulturního dědictví obecně patří mezi velké problémy české společnosti. Budování sportovišť na záplavovém území není možno zařadit mezi účinná protipovodňová opatření; stejně tak problémová může být stavba železobetonových monster v povodí Vltavy s problémovou funkčností. Jejich základy budou ukotveny v hloubce 10-12 m, což významně ovlivní hydrologické poměry daného území. Budou funkční ? Komu to prospívá ?
 <br><br>
Příklad zemí, kde zásady udržitelnosti rozvoje vešly do praxe a blahobyt společnosti neklesá, ale stoupá, nás mají pobízet k jejich následování. V textu uvedené námitky mají přispět k nalezení nejlepších možných řešení pro využití území příslušnými orgány, institucemi i jednotlivci nikoliv k nekvalifikovanému odporu vůči předloženému záměru. Proto je důležité využít  uvedené možnosti a vyjádřit se k navrhovaným změnám územního plánu. Občanská společnost a zastupitelská demokracie to umožňuje a její udržení to vyžaduje.
 Kdo se neúčastní řešení problému, stává se jeho součástí.