Lahovice a Lahovičky první zmínky a archeologická fakta

Obec Lahovice a Lahovičky se rozkládá na soutoku řek Vltavy a Berounky v údolí nazývaném Lahovická niva. První prokazatelně dochovaná písemná zmínka o osadě je již z roku 999 v zakládací listině Benediktinského kláštera v Ostrově (u Davle), kterému věnuje kníže Boleslav III. rybáře v Lahovicích.

Druhá zmínka o Lahovicích je datována do roku 1115 kdy benediktinský klášter v Kladrubech získal do svého  držení lahovické rybáře od knížete Vladislava I. jako součást Zbraslavského dvorce. Přibližný překlad části soupisu majetku v zakládací listině Kladrubského kláštera, dochované  v opisech známých jako Kladrubská falza,  zní asi takto: Dal jsem také Zbraslav se vším příslušenstvím, tj.: Lubenec (zřejmě Libeň) celou obec, Šlovice celou obec a část řeky, Černošice celé, co jsem koupil u Goscama. V Lahovicích tři rybáře Čekana, Maršíka, Blažka, navíc jednoho rybáře, kterému se lidově říká pstružník a tam rozdělenou řeku, která se zve Mže od řeky Vltavy až po říčku Chotečskou (dnes Radotínský potok). U kaple sv. Havla je ustaveno pět strážců (nebo hlídačů) ve vsi Drahelčicích, jejichž jména jsou: Mutiš, Radek, Nepřívad, Mrzata, Kojata. Ve vsi Lipany dušníka Tena s jeho pozemkem. Ve vsi Žabovřesky kravaře Ranoše s jeho pozemkem. V obci Vidim Trebatu s jeho pozemkem. Ve vsi Jirčany dva "tornatores" (pracující s dlátem či nebozezem): Petra, Kočáma." (Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, I. Ed. Gustav Friedrich, Pragae 1904-1907, č. 390, s. 396-397. Přibližný překlad in:  Kostel svatého Havla a vrch Havlín na Zbraslavi, Alena Smítková, FF UK 2006). Tolik dochovaná psaná fakta.

Druhým pohledem na osídlení Lahovic jsou pak archeologické nálezy. Zejména systematický archeologický výzkum kosterních pozůstatků praslovanského pohřebiště vedený týmem PhDr Zdeny Krumphanzlové CSc (1931-2002), datovaného do období druhé poloviny 9. stol. až první poloviny 11. století s kosterními pozůstatky 397 jedinců (původně 404 exhumovaných, ale některé pozůstatky se bohužel ztratily v depozitářích), uložených v 366 hrobech, který probíhal od roku 1954 v katastru území Lahovice.

Jednalo se o zemědělsky zaměřenou populaci vyššího vzrůstu, jak dokládají výsledky antropologické analýzy kosterních pozůstatků. Původní předpoklady archeologického výzkumu o přítomnosti proti-vampirických rituálních uložení ostatků se z pohledu pozdější revize nedají vyvrátit ani potvrdit pro nepřítomnost autorů revize při arecheologickém výzkumu. Některé poruchy částí kosterních pozůstatků byly zřejmě způsobeny působením podzemních pramenů, jejichž výskyt je v oblasti velmi silný, ale i tak zde v mnoha případech došlo k manipulaci s ostatky jak v průběhu pohřebního rituálu, tak i po delším časovém období, jejichž výskyt bývá obtížně vysvětlitelný. Tuto hypotézu dokládají například ostatky muže 40-50 let, statné a vysoké postavy, jehož končetiny, hlava a stehna byly zatíženy balvany ještě v průběhu pohřbu. V některých případech docházelo i k pozdějšímu otevření hrobů a proražení lebky různými nástroji, pověrečného významu. (Chochol–Hanáková 1965 – revize Petra Stránská, Miluše Dobísková, Jakub Likovský, Petr Velemínský AVČR 2002).

Půda zanášená sedimenty působením častých povodní zajišťovala trvalý přísun úrodné zeminy z vyšších poloh a spolu s blízkostí ostatních přírodních zdrojů zajišťovala poměrně slušný přísun kvalitní potravy a tomu odpovídají i výsledky antropometrické analýzy a nižší koeficient kazivosti zubů, který je v tomto případně téměř shodný s tehdejší vyšší „sociální vrstvou“.

Zajímavostí a unikátem celého naleziště v kontextu ostatních evropských i středoevropských nalezišť slovanské hradištní éry je nejen přítomnost magického pohřebního rituálu, ale zejména střídání epoch a jejich vliv na ukládání zemřelých. Hřbitov nejdříve vznikal jako divoký, posléze získával řád a byl vybaven rituálním oltářem a pohanskými idoly na kůlech, aby jej na konci 10. stol nahradila víra nová, doplněná mohylou s pravděpodobně znamením kříže, ale i přítomnost pozdějších pohanských pohřbů, které ukazují na postupnou indoktrinaci nového náboženského trendu. Bohužel žádný z dřevěných pozůstatků se nedochoval, proto jejich rozmístění a funkce vycházejí z dochovaných základových jam a zbytků dřevitého vlákna či uhlíků a kamenného obložení nebo dláždění, které se dochovalo beze zbytku.

Výbava hrobů, která vyznačovala typickou pohanskou kulturu, byla ale pestrá. Od jantarových ozdob, přes kruhové a esovité měděné náušnice, náramky a jiné okrasné předměty a nože po dlouhé zbraně, které ukazují na přítomnost osob s právem tyto zbraně nosit. To ukazuje na přítomnost vážených osob na tomto pohřebišti, stejně jako přítomnost „memoria“ pozdně římského typu, které posloužilo k uložení evidentně váženého člena skupiny. Pravděpodobně váženého člena rodu nebo kmene, nebo svatého muže, jak doložily ostatky muže nad 50 let v něm uložených.

Vlastní osídlení území se dá označit jako poměrně bouřlivé a prozatím nebyly v očekávaném okruhu 600 metrů od pohřebiště nalezeny sídlištní pozůstatky. Za což může výskyt několika základních faktorů, které se v některých případech vyskytují dodnes: povodně, povodně, občas války a zase povodně.

Foto: Archiv Muzeum Hl. m. Prahy

Věděli jste že:

• Řeka Berounka změnila za posledních 300 let své koryto nejméně 5x?
• Řeka Berounka přeťala Lahovice pravděpodobně v průběhu zimní ledové povodně v březnu roku 1799 na dvě samostatné obce Lahovice a Lahovičky v místech kde dnes skutečně protéká?
• Proutěné košíky z Lahovic byly zapůjčeny pro natáčení úvodní scény pohádky Pyšná Princezna?
• Pozůstatky původního „Komořanského jezu“ z 11 až 12 stol. jsou viditelné při nízkém stavu hladiny Vltavy na současném soutoku?