Jak se ohýbají fakta aneb z Lahoviček Karviná……

11.5.2004 - Píše se rok 2004 a Magistrát Hlavního města Prahy spolu s povodím Vltavy vystupuje s novým řízením o změně územního plánu rozvoje sídelního města. Konkrétně 6. května proběhlo první veřejné jednání k návrhům změn UP Z0719/00 a Z0720/00 (v zasedacím
sále SURM, Hradčanské nám. 8, P1 ) v 10:00 AM. Čím je vlastně pro nás návrh změn těchto čísel zajímavý? Týká se totiž Lahovic a Lahoviček stejně jako i jiných částí Prahy. Jde totiž o plány protipovodňových zábran spolu se změnami v kategorii nově chráněných ploch. Lahovic a Lahoviček se týkají změny s lomeným číslem 14, 15, 17 a 18. Podívejme se na ně zblízka.

<a href="images/galerie/mapy/z720-14.gif" target="_blank"><img border="0" src="images/galerie/mapy/z720-14small.gif" alt="Z720-14 návrh"></a><br><br>
Z0720/14) – Jde o část Radotína, kde začíná plocha bazénu umělého jezera v místě dnešních skleníků. Systém přívodu vody k nim je řešen přívodovými kanály na počátku a pod koncem plochy jezera. Další, tedy třetí, odtok směřuje do bazénu Radotínského přístavu za plánovanou stavbou silničního okruhu 514.<br>
<a href="images/galerie/mapy/z720-15.gif" target="_blank"><img border="0" src="images/galerie/mapy/z720-15small.gif" alt="Z720-15 návrh"></a>
<br>(omlouvám se některé barvy se slily v jiné odstíny a tak z oranžové se stala zelená )<br><br>
Z0720/15) – Jde o pokračování předchozí mapky směrem k obci Lahovičky. Zhruba v polovině obrázku vidíme pokračování bazénu Radotínského přístavu z předchozí mapky. Všimněme si prosím ukončení zeleného pásu ještě před odtokem dalšího kanálu. Zde se můžeme dohadovat, zda tento bazén nemá sloužit v případné dostavbě Radotínskému přístavu jako chráněné kotviště, což se samozřejmě nabízí jako první myšlenka. Není totiž ani zdaleka závislé na přímé dostavbě přístavu. Všimněme si ale stavby, která nás ovlivní zřejmě nejvíce 75/TY/56. Jde o stavbu v okolí slavné Prelátské cesty. Vlastně je Prelátská cesta její součástí, neboť vede přímo středem celého jezera. Na jejím konci (nahoře) je ukončena nádrž výpustí, která vede podél závodiště k sádeckým bytovkám a podél jejich okolí přímo ke korytu Vltavy.
<br>Na spodní části obrázku je patrný plán vodních ploch druhé etapy „Lahovice“. Všimněte si prosím plochy, kterou jsem speciálně dobarvil pro lepší přehlednost oranžovou barvou, která představuje vodní plochy ale nakonec se slila v zelenou. Jde o plochu která je budována ze soukromých prostředků rodiny Bartoňů neboť leží na jejich pozemcích.
<br><a href="images/galerie/mapy/z720-17.gif" target="_blank"><img border="0" src="images/galerie/mapy/z720-17small.gif" alt="Z720-17 návrh"></a><br><br>
Z0720/17) – Jde o pokračování druhé fáze úprav Lahovické nivy v okolí Zbraslavi. V pravé horné polovině vidíme pokračování velkého jezera, které začíná za domky V Lahovicích. Rád bych upozornil na fakt, že se jezero táhne až před Lipeneckou tržnici (pro ty kteří se v této mapě ztratili).
<br><a href="images/galerie/mapy/z720-18.gif" target="_blank"><img border="0" src="images/galerie/mapy/z720-18small.gif" alt="Z720-18 návrh"></a><br>
Z0720/18) – tento obrázek jen dokumentuje schéma umístění další části jezera.<br><br>
 
Z přiložených obrázků je tedy zřejmé, do jaké míry bude Lahovické údolí pozměněno. Jaký to ale má cíl?
Je dobré si položit tuto otázku hned na začátku, neboť jak jsem již uvedl, zmíněný pozměňovací návrh se týká protipovodňové ochrany hlavního města.
<br><br><b>Jak by mohly zmíněné vodní plochy ovlivnit případnou povodeň? </b><br>
Obávám se, že v současné podobě zřejmě jen negativně. Vzhledem k podloží, které je výjimečné nestabilní, by mohlo dojít k podemletí fundamentu obtékaných staveb a těžkému narušení statiky takových objektů. Tím jsem nakousl druhý záporný faktor a tím je blízkost odtokových kanálů k zástavbě a jejich prostupy Strakonickou silnicí. Podloží je tvořeno převážně tekutými písky a tak pohyb vody v jejich okolí může narušit jejich celistvost v místech kde budou proudy nejsilnější právě v místech prostupu pod Strakonickou silnicí. Jak již víme ze zkušenosti z minulých záplav, došlo k nenávratným škodám právě díky Strakonické silnici, která tvoří jakousi přehradu odtékající vodě z Berounky. Obě strany řek rozdělené náspem silnice mají na počátku povodně zpomalující efekt na řeku Berounku, která pozvolna stoupá. Teprve až po přetečení silničního náspu dochází k pozvolnému vyrovnávání hladin což sebou nese od počátku prudké proudy v místech prostupů. Během povodně ale dochází k dalšímu kolísání vodních hladin v obou prostorách následkem momentálních změn proudění, což s sebou nese další opakované vratné proudění v těchto prostupech. Dále, dle zkušeností s předchozími (i menšími) povodněmi, dochází k častému zatopení polí mezi Lahovicemi a Radotínem. Zde by při silném proudění mohla řeka díky narušení celistvosti území zcela změnit své koryto a vstoupit do míst kudy protékala již dávno, tedy před Zbraslavský zámek, nebo si zkrátit cestu jezerem mezi Lipeneckou tržnicí a Lahovickým mostem a změnit tak funkčnost celého území.
<br><br><b>Dalším faktorem je úplná změna klimatických i ekologických podmínek území. Jak by postihla celou nivu?</b><br>
Podle ministerstva pro životní prostředí je Lahovická niva strategicky důležité území. Jde totiž o podzemní zásobárnu pitné vody srovnatelnou se zdrojem Káraný. Celistvost i struktura podloží tohoto území je přirozený filtrační mechanizmus, který dokáže ochránit podzemní vodní zásoby od vnějších zdrojů znečištění. Případné vytěžení štěrkopískové lavice, jakož i pásu zeminy, s naprostou jistotou kontaminuje podzemní zásoby vody a tím ji nevratně zničí pro další použití. Jako zdroj znečištění by tak dlouhodobě posloužila samotná voda řeky Berounky a jakákoli případná povodeň by pak podloží znehodnotila jednorázově. Množství vody v celém území je odhadováno na zhruba 80 milionů kubických metrů vody bez upřesnění jejich vydatnosti. Pro představu bylo za povodně území od Velké Chuchle až po Černošice a na druhé straně po Zbraslavský most zaplaveno množstvím vody o objemu 56 milionů kubických metrů vody z rozvodněných řek. Ovšem největší změny postihnou stabilitu podloží. Vydatnost a hladina spodních vod bude také zcela zásadně narušena. S největší pravděpodobností bude ovšem značně rozkolísaná dle oblasti. Zajímavý článek ZDE….
<br><br><b>Jak k tomu vlastně dojde?</b><br>
V první fázi půjde o vytěžení půdního fondu. V celém záboru jde o přibližně o 212 hektarů zemědělské půdy I. bonitní třídy a dalších asi 100 hektarů ostatních ploch. Po vytěžení půdního fondu (0,8 metru) bude následovat těžba štěrkopískové lavice s mocností zhruba 6-8 metrů hloubky. Podle údajů Geofondu ČR jde na obou stranách Berounky o zhruba bilanční (těžitelné) zásoby 1,829 mil m3 (přibližně 2,738 mil t) a 3,058 mil m3 (přibližně 4,587 mil t), při mocnosti (průměrné výšce štěrkopískové vrstvy) 8,1 m a 6,5 m. Již pouhé vytěžení štěrkopísku a jeho nadloží pro ukotvení pilířů mostu stavby 514 Slivennec – Lahovice vyvolá prokazatelný pokles vody i v okolních studních, jak bylo konstatováno při posuzování vlivu stavby v dokumentaci k uvedené stavbě. Jak se tedy teprve promítne kompletní vytěžení štěrkopísků z obou břehů řeky na hladině spodních vod v našich studních.
<br><br><b>Kdo to vlastně vytěží?</b><br>
Soutěž bude zřejmě tvrdá, ale podle předběžného hodnocení situace vyhraje zřejmě firma Kámen Zbraslav, která si tím zajistí práci na přibližně 35 let. Ano! Při přibližné těžbě okolo 200.000 kubíků písku ročně bude těžba trvat 35 let. Na 35 let se tak stanou Lahovice a Lahovičky neobyvatelné díky povrchové těžbě. Proto jsem i nadpis článku pojmenoval „Kterak se Lahovice promění v Karvinou“. Spolu se zbudováním velké betonárky v blízkosti Radotínského přístavu tak budou Lahovičky věčně špinavým předměstím Prahy, kde skrze hluk drtiček nebude slyšet vlastního slova.
<br><br><b>
Závěrem:</b><br>
Snad každý uvažuje nad smysluplností účelové stavby velkého rekreačního území s dobou dokončení až v roce 2040. Obecně ale ani nevěřím v jeho dokončení. Jeho strategická podstata prostě chybí. Jen málokterý idealista by v nich hledal nějaká protipovodňová opatření, jak se snaží být navenek presentována. Vypadá to spíše jen jako další pokus o získání práva k těžbě na tomto území. Hledám-li nějaké smysluplné využití takto vytěžených jam, nacházím mimo jiné ještě dvě možné varianty dalšího vývoje. První i druhá varianta počítá s tím, že ještě před dokončením díla budou části VRÚ (Velké Rekreační území) z plánů rozvoje hlavního města vyškrtnuta jako nereálná i z finančního hlediska. Nicméně k zastavení těžby po jejím zahájení dojde jen těžko. V celé operaci půjde o obrovské finanční prostředky. Těžba písků i zeminy jsou v současné době silné finanční zdroje. Nedá se předpokládat že by firma Kámen Zbraslav odstoupila od těžby, když už k ní jednou dostane povolení. Jako reálná se jeví dostavba pouze Lahovické strany rekreačních nádrží, neboť zde se výstavba opírá o soukromé prostředky rodiny Bartoňů, kterým pozemky i plán výstavby patří. Na druhé straně Berounky však zřejmě po dokončení těžby dojde k opuštění prostoru a k nekomerčnímu využití jako pískovny v Ústí nad Lužnicí. V druhé variantě by se území mohlo stát pravděpodobněji komerční skládkou stavební suti a výkopových zemin z pražských ulic. Vezmu-li to kolem a kolem, co z toho plyne pro nás domácí? Prázdné a hluboké studny, páchnoucí břečky, nekonečná mračna křemíkového prachu vířená nekonečnými řadami nákladních automobilů. Hukot a rachot drtiček štěrkopísku a pohled z okna připomínající severočeskou uhelnou pánev. Vysoká pravděpodobnost pohybu podloží v okolí těžených prostor. To by ve své podstatě mohlo silně ohrozit další existenci Lahovic a Lahoviček jako obce. A nakonec problémy zdravotní od běžných respiračních potíží až po silikozy plicních sklípků apod. Na třicet pět let je to nehezký výhled.